Vyměřovací základ

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o dani z příjmu, nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem je plnění, které je v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují např. náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období, věrnostní přídavek horníků apod.

Denní vyměřovací základ je průměr započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v rozhodném období. Zjišťuje se tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Vyměřovací základ zaměstnavatele je tvořen úhrnem vyměřovacích základů jeho zaměstnanců zúčtovaných v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Rozhodným obdobím, ze kterého se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z této částky nebude platit pojistné. Dojde ke stropování pojistného. Částka nad maximální vyměřovací základ se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec dosáhne maximální vyměřovací základ u více zaměstnavatelů, bude si moci po skončení kalendářního roku požádat o vrácení pojistného.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.