Upřesnění definice minerálu

Některé výjimky definici minerálu porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány.^[1]

Za minerály se tedy považují mimo jiné i:

• Rtuť (která je za normálních podmínek kapalná)
• Některé amorfní látky (např. opály)
• Látky pocházející z jiných kosmických těles (Měsíc, Mars, meteority)
• Biogenní materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana).

Naopak se za minerály nepovažují:

• Voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.
• Ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)
• Antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály
• Látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerosty považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.
• Biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
• Směsi minerálů
• Horniny. Ty jsou obvykle mechanickou směsí různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu)