Lichnovští z Voštic

Lichnovští z Voštic

Knížecí erb Lichnovských z Voštic

Lichnovští z Voštic jsou původně slezský šlechtický rod pocházející z Horního Slezska. V roce 1702 byli povýšeni do panského stavu, v roce1727 do říšského hraběcího stavu a 30. ledna 1773 do pruského knížecího stavu. Platnost pruského knížecího stavu v Rakousku byla potvrzena až v roce 1824.

 

Historie

Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce 1377 zakoupil fojtství v Lędzinách u Pštiny. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: Voštické z Voštic a Lichnovské z Voštic. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce 1491 získal Lichnov na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.[1]

Od počátku 16. století se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na Krnovsku a Opavsku. V roce 1532 zde získali Neplachovice, které drželi až do roku 1685. Během reformace přešli Lichnovští k protestantismu a někteří z nich se zúčastnili i českého stavovského povstání. V 17. století a 18. století vynikli z Lichnovských Karel Maxmilián, který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn František Bernard, který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl 18. srpna 1702 povýšen do panského stavu a v roce 1727 dokonce do stavu hraběcího.[2][3]

Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil Eduard Maria Lichnovský z Voštic (17891845), který se oženil s Eleonorou Zichy (17951873). Z manželství se narodilo sedm dětí z nichž vynikli především synové FelixRobertOthenio a Karel Maria.[4]

Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě Benešových dekretů konfiskován. Poslední majitel Hradce nad Moravicí z rodu Lichnovských Vilém se s po válce s rodinou odstěhoval do Brazílie.[5]

Erb

V původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o jednom listu a jednom modrém hroznu. V klenotu bylo stejné znamení jako na štítu apřikryvadla byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v (heraldicky) pravém červeném poli a v levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s heslem Non nobis, Domine, non nobis![6]


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *