Marie Antoinetta

Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, (2. listopadu 1755 Vídeň – 16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla jako manželka králeLudvíka XVI. královnou francouzskou a navarrskou.

Obsah

[zobrazit]

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie Antonie byla dcerou královny Marie Terezie a císaře Františka Štěpána I. Ve čtrnácti letech byla poslána na francouzský královský dvůr, aby tam spojila svůj život se životem budoucího krále Ludvíka XVI. Jako královna, jíž se stala v necelých dvaceti letech, vedla poněkud rozmařilý život. V roce 1789 došla hladovému lidu trpělivost, krále s královnou svrhl a po jejich nezdařeném útěku uvěznil v Templu. Byla popravena devět měsíců po svém manželovi, její život v říjnu 1793 na dnešnímNáměstí svornosti ukončila gilotina. Cesta královny na popraviště ve vozíku pro odsouzené je zachycena na autentické skice od J. L. Davida

Původ[editovat | editovat zdroj]

Arcivévodkyně Marie Antonie se narodila z manželství Marie Terezie Habsburské (1717–1780) a Františka I. Štěpána Lotrinského (1708–1765). Přišla na svět jako patnácté dítě a poslední dcera tohoto páru. Byla členkou habsbursko-lotrinské dynastie.

Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce). Za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala, se provdala v roce 1736. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát Lotrinského vévodství ve prospěch Francouzského království. V roce 1745 byl pak zvolen císařem Svaté říše římské.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako její sourozenci se také Marie Antonie již v mladém věku stala objektem matčiny sňatkové politiky. Zřejmě v roce 1766 pojala Marie Terezie plán na sňatek dcery s francouzským následníkem trůnu, čímž by utužila křehké spojenectví mezi Rakouskem a Francií.[1] V roce 1770 se Marie Antoinetta ve Vídni v zastoupení provdala za francouzského následníka trůnu Ludvíka, poté se vydala s družinou na cestu do Francie. Podle zvyku na hranicích obou říší proběhlo předání arcivévodkyně, Marie Antoinetta musela svléci a odložit vše rakouské včetně svého psíka Mopse. Po sňatku přijala jméno Marie Antoinetta a stala se francouzskou korunní princeznou („dauphinkou“). Manžel usedl jako Ludvík XVI. na trůn po smrti svého děda Ludvíka XV. v roce 1774. Po jeho boku byla Marie Antoinetta královnou až do pádu království za Velké francouzské revoluce v roce 1792, kdy byl nejdříve popraven Ludvík a devět měsíců po něm i ona. 19. prosince 1778 se po osmi letech manželství narodilo první dítě – dcera, Marie Tereza „Madame Royale“ a 22. října 1781 vymodlený dauphin – Ludvík Josef Xaver. Později měli ještě Ludvíka Karla, vévodu z Normandie a dceru Madame Sophie, která však byla znetvořená a v jedenácti měsících zemřela. Vévoda z Normandie zemřel za Hrůzovlády, když byl dán na převýchovu ševci Simonovi. Vévoda z Normandie je označován také jako Ludvík XVII. Marie Antoinetta bývá mylně označována jako hlavní viník bankrotu státní pokladny. I proto byla neprávem označována coby Madame Déficit. A to především tím, že si nechala vozit drahé látky, krajkyšperky, pořádala nákladné plesy, v kartách prohrávala astronomické částky a do vlivných úřadů jmenovala své oblíbence (vévodkyni de Polignac, princeznu de Lamballe a jiné, např. knížete de Ligne, barona de Besenval, markýze d’Adhémar, vévodu de Lauzun). Ačkoliv náklady na královský dvůr byly rovny desetině ročního státního rozpočtu, hlavní příčinou bankrotu bylo financování amerických kolonií v boji o nezávislost na Velké Británii. Z velké části může za obrovský státní dluh i neschopnost tehdejších ministrů a krále prosadit zdanění šlechty, která se postavila proti vůli krále a tím neumožnila ozdravení ekonomiky království. Tato situace pak vedla přímo k Velké francouzské revoluci. Z rozhodnutí Revolučního tribunálu byla dne 16. října 1793 v Paříži sťata gilotinou.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Předci Marie Antoinetty ve třech generacích
Marie Antoinetta
Habsbursko-Lotrinská
Otec:
František I. Štěpán
Lotrinský
Děd:
Leopold Josef Lotrinský
Praděd:
Karel V. Lotrinský
Prababička:
Eleonora Marie Josefa
Habsburská
Babička:
Alžběta Charlotta Orléanská
Praděd:
Filip I. Orléanský
Prababička:
Alžběta Šarlota Falcká
Matka:
Marie Terezie
Děd:
Karel VI.
Praděd:
Leopold I.
Prababička:
Eleonora Falcko-Neuburská
Babička:
Alžběta Kristýna Brunšvická
Praděd:
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Prababička:
Kristýna Luisa Öttingenská

Filmová zpracování osudu Marie Antoinetty[editovat | editovat zdroj]

Rok Název Režisér Představitelka M. A.[2]
1923 Marie Antoinetta – Život královny Rudolf Meinert Diana Karenne
1938 Marie Antoinetta W.S. Van Dyke Norma Shearer
1956 Marie Antoinetta, královna Francie Jean Delannoy Michèle Morgan
1975 Marie Antoinetta Guy-André Lefranc Geneviève Casile
1996 Marie Antoinette is niet dood
(Marie Antoinetta není mrtvá)
Irma Achten Antje de Boeck
2001 Aféra s náhrdelníkem Charles Shyer Joely Richardson
2006 Marie Antoinetta Sofia Coppola Kirsten Dunst
2012 Sbohem, královno Benoît Jacquot Diane Kruger

Portréty Marie Antoinetty a její rodiny[editovat | editovat zdroj]

  • Portrét arcivévodkyně Marie Antonie z roku 1762

  • Portrét z roku 1767/68

  • Pastel od Josepha Ducreuxe z roku 1769

  • Portrét královny Marie Antoinetty od Jeana Dagotyz roku 1775

  • Olejomalba královny Marie Antoinetty, 1780

  • Portrét od Élisabeth Le Brun z roku 1783

  • Portrét od Élisabeth Le Brun z roku 1786

  • Marie Antoinetta s dětmiMarií Terezií a Ludvíkem Josefem od Adolfa Wertmüllera z roku 1785

  • Marie Antoinetta s dětmi od Elisabeth Le Brun v roce 1887

  • Uvěznění královské rodiny

  • Bývalá královna, „občanka Kapetová“, v Templu

  • Poprava Marie Antoinetty


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.