1. SVĚTOVÁ VÁLKA

V r. 1914 byla Evropa rozdělena na dva tábory: Trojdohodu (nebo jen Dohodu – Francie, Velká Británie, Rusko) a Trojspolek (Německo, Rakousko- Uhersko, Itálie). Hlavním problémem byly sféry vlivu v Asii a Africe, a dokonce i v Evropě (na Balkáně střet zájmů Rakouska a Ruska, v Alsasku- Lotrinsku Francie a Německa). Vládla i tvrdá ekonomická konkurence. Ve většině zemí převládali ve veřejném mínění prudké nacionalistické vášně. Sebemenší konflikt tehdy mohl vyvolat katastrofu. Na Balkáně se chtěla část jižních Slovanů, kteří byli součástí Rakousko- uherského císařství, připojit k Srbskému království. Balkán, nazývaný pro národnostní a náboženské třenice a neustálé změny hranic „sud prachu“, poskytl záminku k rozpoutání 1. světové války: 28. června 1914 příslušník prosrbské tajné organizace zavraždil s Sarajevu následníka rakouského trůnu. Rakušané vyhlásili Srbsku válku, což vyvolalo okamžitou ruskou mobilizaci, která byla brzy následována i mobilizací Německa a Francie. Nic už nemohlo nastávající konflikt odvrátit. Německo vyhlásilo 3. srpna 1914 nepřátelství Francii a Rusku a napadlo Belgii, a zároveň tak zapojilo do války i Velkou Británii. Neutrální zůstala jen Itálie. Dohoda disponovala větším počtem jednotek (180 divizí) než Rakousko- Uhersko a Německo (jen 120 divizí).Německá armáda byla však pohyblivější a vojáci měli modernější výzbroj. Hrůzu naháněla svou příslovečnou disciplínou a vysokou úrovní velení. Navíc se k Trojspolku přidalo Turecko a Bulharsko. Naproti tomu na moři byli jasně nejmocnější Angličané a Francouzi. Ztráty jim však přinášeli těžko polapitelné německé ponorky. Němci ihned od prvních týdnů války převzali iniciativu. Zvítězili nad Rusy u Tannenbergu a Mazurských jezer a zároveň zaútočili na západ a od severu rychle zatlačovali francouzskou armádu. 5. září se dostali 25 km před Paříž. Avšak chladnokrevnost generála Joffreho spolu se statečností a rozhodnutí francouzských jednotek, které dokonce k přepravě posil na bitevní pole používali pařížské taxíky, umožnila Francouzům zvítězit na Marně a vyrovnat situaci. Poté se obě armády ustálili na dlouhé frontě, která se po celé tři roky téměř nepohla (tzv. poziční válka). Vojáci byli skryti v zákopech, ale trpěli v extrémně tvrdých podmínkách (zima, bahno, nepříjemný hmyz). Odtud podnikaly sebevražedné ofenzívy. Nejtvrdší válečná bitva se odehrála v r. 1916 u Verdunu. Zůstalo zde na půl miliónu mrtvých, ale generálu Pétainovi se podařilo německý úder odvrátit. V r. 1917 měli státy dohody vážné problémy. Nejprve to byli revoluce v Rusku, po nichž Rusko podepsalo separátní mír v Brest- Litevsku, a Dohoda tak ztratila spojence. Itálie, která v r. 1915 přešla na stranu Dohody, utrpěla od Rakušanů velkou porážku u Caporetta. Ve Francii vyvolala únava vojenských jednotek a neúspěch dubnové ofenzívy velkou vzpouru vojáků., která byla krutě potlačena. Naštěstí pro Dohodu vstoupily do války Spojené státy americké vyprovokované podmořskou válkou v Atlantiku vedenou Němci. Američané se do vojenských akcí zapojili v dubnu 1917. Poziční válka skončila v roce 1918. Němci uskutečnili od března do července na západní frontě čtyři velké ofenzívy. Ale 8. srpna zahájil Foch protiofenzívu, která spolu s hospodářským vyčerpáním způsobila zhroucení centrálních mocností. Rakousko kapitulovalo 4. listopadu a Německo 11. listopadu. 1. světová válka si vyžádala více než 10 miliónů obětí, z toho 1350000 civilních obyvatel. Nejvíce postiženo bylo Německo (1800000 mrtvých), Rusko (1700000), Francie (1390000), Rakousko- Uhersko (1200000). Do války se zapojila Belgie, Francie, Velká Británie, Řecko, Itálie, Japonsko, Černá Hora, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko s Spojené státy na straně Dohody, Německo, Rakousko- Uhersko, Bulharsko, Turecko na straně Centrálních mocností.