Česká literatura

Česká literatura je literatura psaná příslušníky českého etnika a jiných etnik psaná na území českého státu. Je psána nejen česky, ale též latinsky a německy, (např. Kosmova Kosmova kronika českáKafkův Zámek)

K české literatuře se počítá také literatura psaná Čechy v zahraničí nebo česky příslušníky jiných etnik. (Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší či např. Eisnerova Chrám a tvrz)

V české literární tvorbě lze vystopovat několik významných period. Počátky české literatury jsou spojené s Velkomoravskou říší a misií slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, kteří vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jakoliturgický jazyk. V 10. století začíná na české území spolu s katolickou církví pronikat latina. Kněží v této době tvoří převážně duchovní literaturu a legendy. Na počátku 13. století vznikají první česky psaná literární díla, rozšiřuje se také gramotnosta kromě duchovní literatury vzniká také světská tvorba (Dalimilova kronikaMastičkář). Českou literaturu počátků 15. století výrazně ovlivnilo husitské hnutí, navazující na působení Jana Husa. Důležitými spisy tohoto bouřlivého období jsou předevšímteologické traktáty a písně.

V 15. století začínají do české literatury pronikat humanistické ideály a knihtisk, díky kterému na literatuře mohou podílet širší vrstvy společnosti. Toto období, tzv. doba veleslavínská, je nazýváno zlatým věkem české literatury. Významným počinem tohoto období je bratrský překlad BibleBible kralická. Roku 1620 došlo k bitvě na Bílé hoře, která znamená nástup rekatolizace a s katolickou církví spojeného baroka, katolicismus se projevuje i v literatuře. Obnovené zřízení zemskézrovnoprávnělo jazyk německý s českým, ale němčina později začala převažovat. Významná jsou také díla českých náboženských exulantů zejména Jana Amose Komenského.

Významnou etapou ve vývoji české literatury je Národní obrození, které je důležité především prosazením češtiny jako jazyka rovnocenného s němčinou ve vědě, kultuře i politice. Významnými osobnostmi tohoto období byli Josef DobrovskýJosef Jungmann a František Palacký. V druhé polovině 19. století se v české literatuře začínají projevovat světové proudy jako romantismusrealismus a naturalismus. Básnické skupiny májovců, tj. následovníků K. H. Máchylumírovců a ruchovcůrozvinuly českou poezii. Roku 1895 byl publikován Manifest české moderny, který dal vzniknout Generaci anarchistických buřičů. V prostředí proletářské poezie vznikl avantgardní spolek Devětsil.

 

 


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.